.-AÁBCČDĎEĚFGHIÍJKLMNOÖPQRŘSŠTUÚÜVWXÝZŽ124
IV/0033IV/IV/0035
 Seslav, srov. příjm. Sechovec v Adr. [Srovn. ukr. MJ Sechi, Semenov IV. 581; mak. MJ. Šechovo, Vasmer: Slaven in Griechenland 201.]
Sechutice, n. ves, nyní dvůr u lesů (m. o. Výrov) 3 km jz. od Královic: 1146sp. 12,Plaz, ..Kaznev, ..Zechutici, CB. I, 40910; 1183 Frider. dux (monio) in Plazs (tradit praedium) Inferius Zechuticz, t. 270í6; 1307 curia Sehuticz (monii Plas.), RB. IV, 765; 1486 na dvuor Sechutice kl. Plaského, AČ. 8/500; 1498 povolení k smlouvě o grunty a louky Sechutické pod vsí Veyrovem, t. 6/568; 1542 od kl. plazskeho pustotiny některé řečené Cžecziny a Sechuticze pod plat drží, AMV. -kop. 5/589; 1785 Stift Plasz: Sechotitz, Meyerhof.. Kralowice Cynadrowy, Schal. I, 155; 1895 Dvůr Sechutický, sam. u Hadačky, m. o. Výrov - - Sechutice, Sehutice, popi. dv., Ktš. 265 a 1263.
Jm. Sechutice = ves lidí *Sechutových.
Seibendorf, v. Cibotín!
Seibersdorf, v. Dolní Houžovec!
Seidenschwanz, v. Vrchoslavice!
Seidowitz, v. Židovice!
Seifen, v. Sejfy!
Seifenbach (lid. Saifnpach, v. E. Müller, ON d. Bez. Starkenbach 50, odkud je také většina dokladů), ves nad potokem v Krkonoších (m. o. Harachov) 2 km sev. od Rokytnice n. Jiz.: 1684 dem Christoff Schier Glassmeister bey der Seiffenbacher Glaszhüttn, konšel, kn. dolnorokytn. 671; 1713 Saiffenbach, Seyffenbach, Ter. kat.; 1718 dasz hftl. Alte Glasshütten Hauss in Seiffenbach, konš. t. 666; 1731 aus Seuffenbach, matr. rokytn. I, 423; 1785 Dorff Saifenbach, Jos. kat.; 1835 Starkenbach: Seifenbach ö. an Harrachsdorf, am Seifenbache und dessen Einflüsse in die Mummel, hat 45 H. mit 357 E., hier ist 1 Glasschleiferei, 1 Mühle, 1 Brettsäge und 1 hftl. Jägerhaus, Som. III, 179.
Slovo Seifenbach = potok, u něhož se nalézá rudná žíla (Grimm, Dt. Wtb. X, 1, 191); srov. též výklad za jménem Sejfy.
Seifersdorf, v. Zibřidice!
Seiften, v. Sejfy!
Seichenreuth, ves (m. o. Seeberg) 10 km sz. od Chebu: 1338 Seukenreut, Gradl I, 93; 1395 Seukenrewt, t.; 1785 Hft Haslau: Seikenreůt von, 18 N., Schal. II, 233; 1847 Eger: Seichenreut 2x/4 St. nw. von Eger.. ist nach Haslau eingepf., Som. XV, 337.
Docela stejné s tímto jménem je vých.-franské m. jm. Siukinriut z 9. stol. = Reut eines Siuke (Gradl I, 93). Základem tohoto os. jména je buď sthn. sibbi 'příbuzný' a sibba 'spolek' anebo sthn. sign 'vítězství', Forst. PN. 1347.
Sejce, host. a háj. na pravém břehu vltav. (m. o. Nalžovice) 9 x/2 km ssz. od Sedlčan: 1497 Ostromecz zámek., ves Zlebek (3 os.), ves Saycze (1 os..), DD. 23/477; 1542 Wostromecz hrad pustý, Saycze ves celú, Ziwhosst, DZ. 1 E 24; 1571 Wostromecz hrad pustý, Seycze ves celú a dv. k. s p., Ziwhosst v. c. - - s krčmami vejsadními ve vsi Seyczich, ve vsi Ziwhossti, DZ. 17 G 18; 1849 Hft Nalžowitz: Hluboká 3/4 St. n. von Nalžowitz, abseits liegt die Einschicht Seyce, ein Wirthshaus, Som. XVI, 111.
Jm. Sejce = bydliště Sejců, t. j. Sejcovy rodiny Příjm. Sýc, Seje, [1373 Symon dictus Siez SA. I. 33 č. 167; 1389 Johanni dieto Siez de Praga RT. I. 542], v. hojná příjm. Sejček a Sýček, ba i po německu psané Seitz v Adr., mají základem ap. sýc > seje, Kauz, Hauseule, pták z pokolení sov (Jg. IV, 424).
[Srovn. pol. MJ Syce, Slow. XI. 733.]
Sejčín, v. jm. Sýčina!
1. Sejfy, Seifen, ves v Krušných horách 6 km sz. od Jáchymova: 1654 Seyffen, BR. 17/246; 1785 Joachimsthal: Seifen, Seufen Df liegt am Bache Schwarzwasser (vyvěrá v božídarském revíru z Černé studánky a u Božího Daru přijímá vody z několika štol),
 

Místní jména v Čechách

jejich vznik, původní význam a změny

Antonín Profous
Dodatkový V. díl zpracovali Jan Svoboda a Vladimír Šmilauer