| | Banín • > Bona, Pána — a to dále analogií podle Křenov > Khrina, nhn. Kronau změněno ve spis. Bohnau (Schwarz v ZONF. 1929, 117; Sandbach 87).
1. Báňov, Bohna, ves (m. o. Strážky) 6 km sv. od Chabařovic: 1454 pan Blanštajn sstupuje králi vsi Zbaňova, AČ. 14/377; 1525 u Baňova, AČ. 33/352; 1551 (mezi svědky) Markéta z Banu, AČ. 30/192; 1654 Bahna, BR. 16/504; 1720 Bohnna, Müller; 1787 Hft Schebritz: Bohna, Pohna von 12 N., Schaller V, 180; 1833 Bohna, Sommer I, 221.
2. Báňov, víska (m. o. Ješetice) 5 km již. od Otic: 1379 villa Banow 3 areas de Miliczin, U. Rož. 49; 1408 Gregorius de Baniowa, RT. II, 55; 1445 Joh. de Baniewa in Banyewie, t. 202; 1542 (k Miličínu), zbaniowu (ak.) a Barěov, DZ. 1 F 8; 1670 Baniow, Revis. 38/233.
Jm. B. vzniklo přivlastňovací příponou -ov5 z os. jm. Báň(a), srov. před.!
Banwald, v. Neratov (s. o. Rokytnice v Orl. horách)!
Barau, v. Bavorov!
Svatá Barbora, ves (1. díl patří k m. o. Němčovicům a 2. díl. k m. o. Radnicům) 1 ½ km sz. od Radnic (s. o. Rokycany): 1788 k pan. radnickému Sv. Barbora o 20 čís. s kostelem sv. Barbory (Schaller IX, 230); 1838 Sv. Barbora... kostel byl zrušen za cis. Josefa II. (Sommer VI, 55). — Ves byla pojmenována podle svého kostela.
Os. jm. Barbora pochází z řec.-lat. adj. i subst. barbarus 'cizinec, jinozemec', řec. ßagßoiQog 'Neřek, surový, neotesaný člověk' (srov. Wgd. 155). Jm. Barbora tedy původně znamenalo 'cizinka'.
Barborka, v. jm. Anděl Strážce!
Barčov, víska (m. o. Malovice) 10 km sz. od Ml. Vožice: 1379 villa Barczow 6 areas ad Miliczin, U. Rož. 48; 1489 od Mikše z Barčova, RT. II, 435; 1542 (k Miličínu) Barcžow (ak.), DZ. 1 F 8; 1654 Barczow, BR. 4/1146; 1790 Hft Jung Wožicz: Barcžow von 5 N., Schaller XIV, 30; 1842 Bartschow, Barčow, Sommer X, 102.
Jm. Barčov nelze vykládati z Bar sov (v. t.), poněvadž změna rš > rč není v češtině známa. Proto se nabízí výklad, že jm. Barčov vzniklo z Bartšov a to z Bartošov (v. t.) vysutím samohl. o v nepřízvučné slabice, srv. Kladruby z pův. Kladoruby, Horsice z Horusice aj.
Bařechov, n. ves v okolí Berouna: 1302 Barzechow, villa Boh. ad Veronensem civitatem pertinens, RB. II, 834; 1437 vsi Trubín, Bařechov, Počaply, Zb. reg. král. č. 1573.
Jm. B. = *Bařechův (výklad, v. u jm. Barchov), t. dvůr.
Bärenfloß, starý název města Žacléře.
Bärenhaus, podle rakouské vojenské mapy sam. 2 km zsz. od Schönbachu (s. o. Vildštejn): 1185 Bernhusin, MEgr. 1, 33; 1348 Dorf Bärnhäuser zu Schönbach (Gradl, Gesch. d. Egerl. 193); ještě r. 1895 Bärenhaus, Bärnhaus, sam. u m. o. Absroth, Ktš. 21.
V tom složeném jméně bylo v prvním členu os. jm. střhn. Bér (nhn. Bär 'Medvěd') a v druhém členu -hůsen dat. plur. od střhn. hus 'Haus, dům'. Jm. vzniklo z výrazu ze den Bernhúsi^v Wleá- vědových domech'.
Bärentanz, víska (6 domů patří k Bezděkovu a 2 d. ke Smolovu) 9 km zsz. od Hostouně: 1789 Hft Heil. Kreuz: Rosendörfel samt Bärndanz von 12 N., Schaller XII, 85; 1839 Bärentanz, myslivna a hospoda v lesích — Perntanz n. Bärentanz k pan. Sv. Kříže (Sommer VII, 158 a 186); úř. 1854 Bärentanz.
Jm. Bärentanz {Bär, -en 'medvěd' -f- Tanz 'tanec') byl půyodně posměšný název tamní hospody, ležící osaměle při silnici v hlubokých lesích, tedy hospoda, kde tančí jen medvědi, srov. naše rčení: tam lišky dávají dobrou noc.
Bärenwald, v. Neratov!
Bareschau, v. Boršov!
1. Barchov, ves 7 kmjv. od Bydžova — od Barchova 1 ½ km k sz. leží ves
| |